Říjen 2010

Spiritistická tabulka

28. října 2010 v 23:46 Duchové
UPOZORŇUJI, ŽE VYVOLÁVÁNÍ JE NEBEZPEČNÉ!!! NEDOPORUČUJU HO JAKO ZABAVU PRO TEENAGERY, KETŘÍ O NĚM NIC NEVĚDÍ!!!

Zvaná také Ouija, Weeja nebo Weeji. Obsahuje v půlkruhu nebo v kruhu napsanou abecedu a čísla od jedné do devíti, včetně nuly a také slova ANO, NE, NEVÍM a NEMOHU ODPOVĚDĚT.

Tabulku lze sehnat přes internet (http://www.caruj.cz/index.php?page=2&id_produkt=1666) a nebo si ji doma můžete vyrobit:

  • Tuto tabulku si můžete nakreslit na černou čtvrtku (případně nalepit na karton, dřevěnou desku apod., zručnější mohou vyřezat slova, písmena a číslice do dřeva) a naváděcí šipku vyrobit z šedé čtvrtky či dřeva. Do šipky nezapomeňte vyřezat kruh, na šedou čtvrtku můžete okolo kruhu nakreslit zdobení např černým liháčem. Na černou čtvrtku desky je nejlepší nakreslit vše nejdříve tužkou a poté vytáhnout tlustou stříbrnou fixou.

Při vyvolávání:

Jakmile se šipka zašne pohybovat, podřídíme se jejím pohybům a začneme se ptát na otázky. Šipka bude buď ukazovat na ANO, NE nebo bude ukazovat na písmena a čísla, která nám dají odpověď na naši otázku. Vyvolávání by jsme měli končit ukázáním na nápis KONEC a poděkováním.

tabulka

Jak si zapamatovat sen?

28. října 2010 v 23:04 Lucidní snění
Než půjdete spát, projděte si celý váš den a klidně si i pár nejdůležitějších věcí zapište. Někde poblíž si nachystejte blok a tužku (zmíněno výše) a hned po probuzení se ho chopte a zapište si vše, co se vám zdálo. Co když si nic nezapamatujete? Nezoufejte, a hlavně se nevzdávejte - dříve či později se každému podaří nevzpomenout. A je i možné, že se vám párkrát i vůbec nic nezdálo. Vytrvejte.

Co to je???

28. října 2010 v 22:59 Lucidní snění
Lucidní snění bylo popsáno v r. 1913 psychiatrem Frederikem van Edenem. Je to stav vědomí, kdy si uvědomujeme, že sníme a můžeme děj snu jakkoli řídit. Lucidní sny za svůj život zažije jen málo lidí - vy se to však můžete i naučit. Přemýšlejte nad tím. Ve snu své tělo vlastně ani necítíte. A teď si vemte, že se ve snu probudíte. Můžete dělat, co se vám zachce. Dělat cokoliv si zamanete bez následků a omezení. Řídíte celý svůj sen - dokud se neprobudíte. Zajímává představa..nemyslíte?

tohle je pouze krátké shrnutí, ale pokud vás článek zaujal, doporučuju vám tuhle stránku: http://www.acld.mysteria.cz/
=)

Afrodité

28. října 2010 v 22:44 Řečtí bohové
afrodité
Afrodité byla v řecké mytologii bohyní lásky. Její původ je nejasný. Některé báje praví že byla dcerou Dia a Dióny. Podle jiných se však narodila ze spermatu boha Uranose poté co mu jeho penis usekl Kronos. Nahá se vynořila z mořské pěny, poté co se jí Zeus dotkl bleskem. V lastuře doplula k ostrovu Kythira, kde byl postaven její první chrám. Kythira však byl chudičký ostrov, a proto si zvolila za své sídlo ostrov Kypr; podle něhož dostala příjmení Kypris
Afrodita ochraňovala lásku a zamilované a její nejmilejší zábavou bylo zprostředkovávat, aby se bohové zamilovávali do smrtelných žen. S oblibou vytvářela pletky, dostávala koho mohla do tenat lásky a nejraději ze všech se zabývala Diem, který byl každou chvíli zapleten v nové milostné historce. Afrodité měla kouzelný pás, který každého podmanil její moci. Přestože jí Zeus určil jako manželku boha Hefaista pravým otcem jejích tří dětí byl Áres, bůh války. Podváděný manžel dlouho nevěděl o nevěře své ženy dokud mu to bůh slunce Hélios vše neprozradil. Žárlivý manžel předstíral cestu na svůj ostrov Lémnos a překvapil milence ve svém manželském loži. Spoutal je sítí ukovanou z bronzu, jemnou jako pavučina, a svolal bohy, aby viděli zradu. Bohové se mu však vysmáli a ani Zeus mu nepomohl. Zeus ji chtěl ztrestat a vzbudil v ní lásku ke smrtelnému Anchísovi, kterému porodila Aineia. Sama Afrodité však tvrdě postihla každého, kdo ji urazil nebo pohrdal láskou. Její vinou zahynula krásná Myrrha, zneužita vlastním otcem, králem Kinyrem. Plod této hříšné lásky Adónis, pak byl milencem Afroditiným i vládkyně podsvětí Persefony. Pro pohrdání láskou zahubila nelítostně i Sisyfova syna Glauka. Zasáhla do mnoha dalších osudů smrtelníků, některým i pomáhala. Byla to však právě ona, která pomáhala Paridovi, aby získal lásku nejkrásnější ženy, královny Heleny, i když za to byla nakonec zbořena slavná Trója; tak bylo zaplaceno vítězství bohyně nad jejími soupeřkami, bohyní Hérou a Athénou v zápase o zlaté jablko pro nejkrásnější z nich. Byla symbolem vrcholné krásy, nesčetněkrát zobrazeným největšími umělci. Nejkrásnější byla Praxitelova socha bohyně v knidské svatyni. Afrodité byla symbolem lásky čisté i smyslné. Zasvěcenými zvířaty této bohyni byli delfíni, holubice(kteří též táhly její vůz), vrabec a vlaštovka, z rostlin pak mák, jablko, myrta a růže.

Aiétes

28. října 2010 v 22:35 Řečtí bohové
Aiétes
Aiétes byl syn boha slunce Hélia a jeho manželky Persy. Jeho úkolem bylo střežit zlaté rouno, které mu bylo darováno Frixosem. Měl 2 potomky, syna Apsyrta a dceru kouzelenici Medeu

Amaltheia

28. října 2010 v 22:33 Řečtí bohové
Amaltheia
Amaltheia je v řeckých dějinách je buď koza, jež svým mlékem živila novorozeného Zeus" na ostrově Krétě, anebo víla, která přinášela Diovi mléko této kozy. Když si jednou koza ulomila roh, Amaltheia ho naplnila plody, ovinula květinami a takto ozdobený přinesla mladičkému Diovi. Ten pak z něho vytvořil známý "roh hojnosti". Zeus pak přijal Amaltheu na nebe jako hvězdu.

Ananké

28. října 2010 v 22:29 Řečtí bohové
ananké
Ananké byla bohyní ztělesňující nezkrotitelnou nutnost. Ananké znamená v řečtině "nutnost" proti níž jsou i bohové bezmocní. Podle Platóna byla její matkou Moir, bohyně osudu. Ananké znázorňuje sílu osudu nebo nutnost.

Pan

28. října 2010 v 22:22 Řečtí bohové

pan
Pan byl bůh lesů, pastvin, stád, pastýřů a lovců. Nejčastěji se uvádí že byl synem nymfy Dryopy a boha Herma. Narodil se s rohy a dlouhými vousy a měl kozlí nohy. Jeho matka se tak vyděsila, že ho opustila. Pak ho Hermes odnesl na Olymp, kde však stržil takovou bouři veselého výsměchu bohů, že ze studu prchl do Arkádie, kde pak žil nejraději. Byl celkem přívětivý bůh, když ho lidé nerušili v jeho klidném a veselém životě. Vyhledával horské nymfy a Satyry a často se zúčastnil radovánek s bohem vína Dionýsem. Snažil se o milostné úspěchy, mnohdy však sklidil nezdar. Ani jinak nebyl vždy úspěšný. Bůh Apollón nad ním zvítězil v hudební soutěži. Pan ho však naučil věšteckému umění a Apollón se pak zmocnil věštírny v Delfách. Hermes si podle Panovy píšťaly zhotovil flétnu, kterou vydával za svůj vynález a prodal ji Apollónovi. Ostatní bohové se na něho dívali s určitým pohrdáním. Pánovi to však nevadilo a žil spokojeně. Jedině když ho někdo vyrušil ze spánku, byl nepřívětivý a smělce vystrašil takovým křikem, že každý propadl "panickému strachu" a uprchl.

Eros

28. října 2010 v 22:12 Řečtí bohové
Eros & Psyche
Eros byl syn Afrodity a Area. Byl to bůh lásky. I bohové podléhali vládě Erótových šípů, kterými přinášel buď lásku šťastnou - šípy se zlatými hroty - nebo neopětovanou, nešťastnou - šípy s hroty olověnými. Je tedy zároveň původcem blaha i utrpení. Afrodíté pak mu jednou uložila, aby stihl láskou k nejbídnějšímu tvoru na světě královskou dceru Psyche, která byla tak krásná, že lidé přestávali přinášet oběti Afroditě. Eros se však zamiloval sám do Psyche; Zephyros ji odnesl do čarovného zámku, kde ji Eros navštěvoval. Zakázal však Psyche, aby pátrala po tom, kdo je jejím mužem; přicházel k ní za tmy a před svítáním odcházel. Zlé sestry však Psyche přemluvily, aby odhalila tajemství svého manžela. Psyche proto jedné noci rozžala lampičku, avšak poranila přitom spícího manžela krůpějí žhavého oleje na rameni; Erós procitl ze spánku a odletěl. Předpověděl Psyche, že pro ní nastane nejkrutější doba jejího života; Psyche skutečně prožila nezměrná hoře, ba i do podsvětí sestoupila z rozkazu bohyně Afrodity, aby přinesla líčidlo od bohyně Persefony, královny říše mrtvých. Ovšem v krabičce nebylo líčidlo, ale spánek smrti. Psýché neuposlechla rady a schránku otevřela. Upadla do smrtelného spánku a jedině to, že Eros po ní toužil a hledal ji, jí zachránilo život. Eros si pak vyprosil na Diovi svolení, aby směl na Olympu slavit přeslavnou svatbu s Psyche. Afroditě pak nezbylo, než aby se smířila se svatbou i s tím, že se Psyche narodilo děťátko.

Hebé

28. října 2010 v 22:06 Řečtí bohové
hebé
Hebé byla bohyně věčného mládí. Jejím otcem byl Zeus a matkou bohyně Héra. Při hostinách bohů nalévala nektar, nápoj věčné mladosti, a podávala ambrosii. Hrdina Herakles si ji po svém přijetí mezi bohy na Olymp vyvolil za svou ženu. Hébé mu pak zrodila syna Alexiara a Anikéta.

Hestia

28. října 2010 v 22:03 Řečtí bohové
hestia
Hestia byla panenskou bohyní domácího krbu. Hestii chtěli za ženu Poseidon i Apollon, ta je odmítla a zavázala se k věčnému panenství. Hestia byla velmi významnou bohyní, poněvadž rodinný krb, jehož byla strážkyní, byl středem rodiny. U něho hledali záštitu nejen členové rodiny, ale i z vlasti vypuzení a persekvovaní; při krbu se i přísahalo. Hestia neochraňovala jen rodinu, nýbrž i sám stát, který je, stejně jako obec, velkou rodinou. Měla proto své oltáře i svatyně v radnicích, na oltářích planuly věčné ohně. Vystěhovalci si odnášeli a pečlivě opatrovali oheň z domácího oltáře. Po založení nové obce zapalovali tímto ohněm, přineseným ze staré domoviny, oheň na nových oltářích. U Římanů byla s Hestií ztotožňována bohyně Vesna.

Hermes

28. října 2010 v 21:59 Řečtí bohové
hermes
Hermes byl syn Dia a bohyně Máie. Hned po svém narození se vydal na cestu a uloupil stádo padesáti krav, které patřilo bohu Apollónovi. Krádež provedl tak lstivě, že zahladil všechny stopy, avšak Apollón ho přece vypátral, díky svému věšteckému umění. Zeus rozhodl, že Hermes musí krávy vrátit. Po cestě k ukrytému stádu však Hermes Apollóna okouzlil hrou na lyru, kterou si zhotovil z krunýře želvy a ze sedmi strun; Apollón daroval svému bratru za lyru své stádo a dal mu ještě zlatou berlu přinášející štěstí a bohatství. Hermes byl jedním z nejobratnějších bohů, stal se poslem bohů, obzvláště Dia. Vyřizoval nejobtížnější úkoly. Ochraňoval stáda, daroval lidem blahobyt, byl bohem hlasatelů, dárce řečnického nadání, hlavně bohem obchodu, ale i lsti, podvodů, zlodějů, ba i křivopřísežníků. Hermes ochraňoval i cesty a pocestné a doprovázel též duše zemřelých do podsvětí. Dotkl-li se svou berlou lidských očí, přinášel spánek a sny. Apollón mu poradil, aby se naučil věšteckému umění u Thrií na Parnássu. Hermes miloval Kekropovu dceru Hersu a s bohyní Afroditou zplodil Hermafrodita. Hermes zasahoval velmi často do lidských osudů. Nevynalezl jen lyru a flétnu, ale i jiné a pro lidstvo velmi užitečné věci. Vynašel prý míry a váhy pro obchodníky, učil lidi tkalcovskému umění, aritmetice, geometrii, astronomii i astrologii a byl pořadatelem obětí bohům. Nebyl pouhým poslem bohů, sám splnil ta nejobtížnější poslání. Pro svou lstivost a dovednost byl nejbližším pomocníkem Diovým.

Áres

28. října 2010 v 21:22 Řečtí bohové
áres
Áres byl syn Diův a Héřin. Byl bohem lítého boje a jeho družkami byly bohyně vražedné války Enýó a bohyně sváru Eris. V Áreově družině byli i jeho synové Deimos (Děs)a Fobos (Hrůza) které Áreovi porodila bohyně Afrodité. Téměř všichni bohové Área nenáviděli, dokonce i jeho otec, vševládný Zeus; výjimkou byla bohyně Afrodité, která s Áreem podváděla svého manžela Hefaista a vládce podsvětí Hádes, ke kterému přicházely duše padlých bojovníků. Áres sídlil v Thrákii, v drsné zemi, která odpovídala jeho svárlivé povaze. Často se střetával s bohyní Pallas Athénou, která vražedným válkám nepřála. V trójské válce podporoval Áres Trójany, kdežto Pallas Athéna stranila Řekům. Pomáhala hrdinnému Diomédovi, když zranil Área. V příštím střetnutí pak Athéna sama srazila Área k zemi. Synové Alóeovi, Efialtés a Ótos, zajali Área a věznili ho po třináct měsíců. Nakonec musil Área osvobodit bůh Hermes. Umělec Héfaistos přistihl svou ženu Afroditu při nevěře s Áreem, oba nevěrníky chytil do jemné kovové sítě a vydal je posměchu bohů. Áres nikdy nedbal řádu a zákona, ba přímo jimi opovrhoval. Nezastavil se ani před vraždou. Zabil Bellerofóntova syna Sandra a dokonce i Poseidonova syna Hellirhothia. Zeus soudil Área v Athénách na pahorku Areopagu, ale Áres byl osvobozen pro nedostatek svědectví.

Apollón

28. října 2010 v 21:17 Řečtí bohové
Apollon
Apollón, bůh světla, slunce, jasu, života a věštby. Jeho otcem byl Zeus a matkou Léta. Jeho sestrou byla Artemis. Již ve čtvrtém dnu svého života si přál luk a šípy, které mu zhotovil bůh Héfaistos. Pátý den zabil nestvůrného Pýthóna, který sužoval jeho matku. Apollón byl jedním z nejmocnějších bohů, zatlačil do pozadí jako bůh světla i boha slunce Helia. Byl pánem života i smrti, otcem boha lékařství Asklépia, kterého mu porodila Korónis. Jeho sídlem byla nejslavnější řecká věštírna v Delfech, kde zvěstoval vůli Diovu ústy své kněžky Pýthie. Byl dárcem věšteckého nadání, jeho věštkyněmi byly i známé Sibylly. Pánem v Delfech se stal Apollón, až si odpykal velký rok, osm let ve službě ferského krále Adméta jako pokutu za zavraždění Pýthóna. Apollón střežil spravedlnost, výrok delfské věštírny, který byl nejvyšším příkazem, neboť bez dotazu v delfské věštírně se nic důležitějšího v Řecku nestalo, zněl: Gnóthi seauton!(Poznej sama sebe!)Měl i něžné vztahy k řadě žen, které mu porodily četné potomstvo. Svou přízní obdařil i krásného Hyakintha, který však za ni zaplatil životem. Byl mu zasvěcen vavřín, ve který Zeus proměnil vílu Dafnu, o jejíž lásku marně usiloval. Ze zvířat mu byla zasvěcena labuť, pro krásný poslední zpěv před smrtí, jak staří věřili, delfín, který též miloval hudbu, vlk, myš, jestřáb a jiná zvířata. Apollón byl zobrazován jako symbol mužné krásy. Nejznámější socha Apollóna Belvederského, lučišníka s pronikavým zrakem a pevnou rukou, dále pak Apollóna Sauroktona (snažící se zahubit běžící ještěrku) a Apollóna Músageta, jako symbol boha hudby. Tento významný bůh s mocným stříbrným lukem (Argyrotoxos), jímž zaháněl nemoce i oddaloval přírodní pohromy, měl podle toho i četná příjmení: Smintheus, Hubitel polních myší, Lykeios, Zahaněč vlků, Iátros, Léčitel, Hekébolos, Dalekostřelný (nebo Nechybující v střelbě, Střelec), Delfínios, Ochránce mořských cest, Thyraios, Dveřní, Agyieus, Uliční; nejčastěji však zván Foibos, Zářící.

Artemis

28. října 2010 v 21:12 Řečtí bohové
Artemis
Artemis, dcera Dia a Léty. Jejím bratrem byl bůh Apollón, který se s ní narodil jako dvojče. Artemis se narodila jako první a pomáhala své matce při bratrově porodu; proto byla tato bohyně pokládána za panenskou ochránkyni matek, Artemis Eileithyia. Byla vyzbrojena lukem a šípy. Mohla stejně jako její bratr Apollón rozdávat smrtelníkům náhlou smrt nebo nemoc, avšak stejně mohla i nemocné uzdravovat. Podle jedné báje si bohyně ve svých třech letech vyprosila od otce Dia dary pro svůj osud: věčné panenství, luk a šípy, který by byly stejné jako zbraně Apollónovy, družinu mořských nymf a družinu říčních nymf, které by pečovaly o její oděv a psy, až nebude lovit; přála si mít šafránový rudě lemovaný lovecký oděv. Chtěla vládnout nad všemi horami světa a jen jedním městem, poněvadž většinu svého života chtěla trávit v horách. Prosadila též, aby byla bohyní světla. Zeus splnil všechna její přání a přidal jí ještě třicet měst, jejich by byla paní, a učinil ji ochránkyní přístavů. Bůh Pan dal Artemidě tři lovecké psy tak silné, že mohli zadávit lva, a přidal k nim ještě sedm psů rychlých jako vítr. Artemis dodržovala čistotu, a když ji jednou pronásledoval svou láskou říční bůh Alfeios, raději si pomazala obličej bílým bahnem jako její družky, aby ji neodbytný milenec nepoznal. Aktaión, spatřil na lovu bohyni nahou v koupeli. Bohyně ho zahubila, aby se nemohl vychloubat, že spatřil její krásu. Artemis ztrestala nelítostně i thébskou královnu Niobu, která urazila její matku Létu. Král Oineus zapomněl jedině bohyni Artemidě přinést oběť, když ji přinášel všem bohům. Bohyně ho ztrestala vysláním kalydónského kance, který pustošil královu zemi. Ze všeho nejvíce milovala Artemis lov. K lidem bývala i krutá. Na její počest ve Spartě bičovali mladíky a jejich krví zkrápěli oltář Artemidy Orthie. Král Agamemnón ji urazil a musel na usmíření obětovat vlastní dceru Ífigeneiu.
Kult Artemidin byl rozšířen především na ostrově Déku, v Delfech a Arkadii, kde bylo její oblíbené sídlo. V Delfech bohyně odpočívala po únavných lovech a bavila se ve společnosti Múz a Charitek.

Deméter

28. října 2010 v 21:07 Řečtí bohové
deméter
Deméter byla dcerou Krona a Rheiny, po jejím narození ji spolk její otec jako své ostatní dvě děti aby se nemohla vyplnit věštba že ho vlastní dítě svrhne z trůnu. Přesto se vyplnila, Zeus všechny své sourozence osvobodil, a když se ujal vlády na Olympu, svěřil Déméter péči o rolnictví a plodivou sílu země. Déméter se neprovdala. Při bujném svatebním veselí na svatbě Kadmově a Hermoniině se oddala Iasiónovi a porodila mu syna Pluta, boha bohatství. Rozlícený Zeus, kterého Déméter dříve nevyslyšela, Iasióna usmrtil bleskem. Potom již bohyně Diovi neodolala a porodila mu syna Iakcha a své nejmilejší dítě Koru, později zvanou Persefonu. Persefoné byla jedinou radostí své matky. Když ji pak vládce podsvětí chmurný Hádes unesl, nešťastná matka ji usilovně hledala. Marně se domáhala svého bratra Dia, aby nařídil Hádovi, že musí Persefonu vrátit nešťastné matce. Zeus dobře věděl, že Hádes již s Persefonou uzavřel sňatek a nešťastnice pojedla zrnka z granátového jablka vyrostlého v podsvětí, a proto již nikdy nesměla natrvalo opustit říši mrtvých. Déméter vyslovila nad celou zemí kletbu neúrody. Země hynula a Zeus začal mít obavy i o osud bohů. Zeus marně volal Déméter na Olymp, ani nemohl dosáhnout, aby bohyně svět zprostila své kletby. Rozhodl proto, že Hádes se musí spokojit tím, že Persefoné bude s ním žít jen tři měsíce v roce jako vládkyně říše Stínů a zbytek roku stráví se svou matkou. Déméter byla vlídná bohyně a k lidem se chovala dobrotivě. Potrestala jen Rysichtona věčným a neukojitelným hladem, poněvadž přes její výstrahu kácel stromy v posvátném háji. Déméter však byla zneuctěna, když v podobě klisny odpočívala při hledání dcery v Onkově stádě koní, zmocnil se jí v podobě hřebce Poseidon. Nejkrásnější zachovaná socha této bohyně je tzv. Déméter Knidská.

Pallas Athéna

28. října 2010 v 21:01 Řečtí bohové
pallas athéna
Otcem Pallas Athény byl Zeus kterému vyskočila z hlavy. To je nejrozšířenější pověst. Zeus se zmocnil Athéniny matky Medity, a když otěhotněla, polkl ji, aby podle věštby neporodila potomka, který by ho svrhl z trůnu vládce bohů. Pallas Athéna byla především bohyní války, ovšem ne války ničivé, kterou miloval bůh Ares. Byla vždy rozvážná i ve válce. Hleděla vždy přispět ke sjednání míru. Byla vždy bohyní vítěznou a nepřemožitelnou, dávala kořist a chránila lid. Ze všech olympských bohů snad nejvíce zasahovala do lidského života. Byla rozvážná a moudrá, učila a vedla ruku stejně tak umělců jako řemeslníků, žen i mužů.
Pallas Athéna byla panenskou bohyní, vynikala krásou, dokonalostí rozumu a prozíravosti, spojenou s rozvahou, vynalézavostí, odvahou a smyslem pro činnost. Vyskočila z Diovy hlavy v plné zbroji. Proto byla zpodobňována v řasnatém rouchu, s přilbicí na hlavě, na levé ruce měla štít, aigis, zhotovený prý podle pověstí z kůže titána Pallanta, nebo podle jiných z kůže Gorgony Medúzy. V pravé ruce držela kopí. Jen jednou prý odložila šat, aby zápasila s bohyněmi Hérou a Afroditou o Paridovo rozhodnutí, kterou z nich považuje za nejkrásnější. Pallas Athéna ochraňovala města i státy; především milovala Attiku, kterou jí zasvětil král Kekrops
Pallas Athéna soupeřila s Poseidonem o attickou zem, získala ji, když Attice darovala olivový strom. Dala své dary i Pandoře. Bohyně pomáhala lidstvu v nemocech a pečovala o blaho dětí.

Héra

28. října 2010 v 20:53 Řečtí bohové
héra
Héra vynikala svou krásou a mohla se měřit s bohyní Afroditou i Pallas Athénou. Diovi se zalíbila a vzal si ji za manželku. Báje vyprávějí, že Zeus našel Héru na Krétě a přiblížil se k ní v podobě kukačky. Héra si s ním začala hrát, a tu Zeus vzal na sebe svou podobu a zmocnil se jí. Héra byla ochránkyní manželství, dárkyní dětí a pomocnicí žen při porodu. Héra porodila Diovi boha války Area, božského kováře a zbrojíře bohů Hefaista a bohyni Hébu. Žila tak, aby svým životem byla vzorným příkladem, a proto tím více ji vzrušovaly poklesky jejího manžela, velkého záletníka. Nadto byla ještě velmi žárlivá. Zeus měl mnoho dětí, s bohyněmi i se smrtelnými ženami. Všechny Héra stíhala svou zlobou a nenávistí.
Zeus uznával Héru jako svou spoluvládkyni, dosti často se s ní radil a svěřil jí i některé tajnosti, jiným bohům neznámé. Ale nikdy jí zcela nevěřil. Při rozbrojích dovedl uplatnit svou vůli a po pokusu o sesazení, kdy vzbouřence vedla Héra a spoutaného

a bezmocného Dia osvobodil Briareós, dovedl tvrdě zasáhnout svou ženu. Spoutal ji řetězy a zavěsil mezi nebem a zemí a na každou nohu jí přivázal kovadlinu. Propustil ji sice na svobodu, avšak teprve tehdy, až mu bohové - i když neradi - odpřísáhli, že už nikdy se nepokusí o jeho svržení z trůnu. Héra měla stejně jako Zeus dar věštecký. Její věštírna byla blíže Pagai.
Héřin kult byl rozšířen po celém Řecku; zejména pak na ostrově Samu, v jejím rodišti. Její chrám v Olympii je nejstarším řeckým chrámem. Byla zpodobňována s diadémem a žezlem, jí zasvěcená zvířata byla kukačka, páv a jeřáb, z plodů pak granátové jablko.
Héra

Hádes

28. října 2010 v 20:50 Řečtí bohové
Hádes měl stejný osud jako všechny Kronovi děti kromě Dia - otec ho spolkl a pak zase vyvrhl.
Po rozdělení moci mezi Dia, Poseidona a Háda připadla Hádovi říše mrtvých. Je hluboko v podzemí, vždy temná a nevlídná; její vladař je stejný, zasmušilý, přísný, ba i krutý. Hádés pomohl osvobodit Kyklopy a dostal od nich z vděčnosti jako dar přilbu, která jej, i každého, kdo ji měl, činila neviditelným. Vyjíždí na svět pozemšťanů jen podle svého rozmaru. Hádés pečlivě střeží svá práva a rozděluje, hlavně tresty, všem stejně. Své ženy, bohyně Persefony, zvané též Koré, dcery Dia a bohyně Demeter, se Hádés zmocnil násilím, únosem. Jako oběti mu lidé přinášeli černé ovce, oběti konali s odvráceným obličejem, seděli při nich na zemi, tloukli do země a přitom volali své prosby a přání. Hádés byl neoblomný bez ohledu na nářky, prosby a oběti. Byl též pánem všech pokladů skrývajících se v zemi. Rozdával je podle své vůle. V říši Hádově končí veškerý život, ovšem zemské hlubiny jsou i počátkem nových životů. Lidstvo proto pokládalo Háda za dárce rostlinstva a Hádés byl v této vlastnosti pokládán za dobrotivého boha. Symboly naznačující tuto jeho funkci byly klasy a roh hojnosti.

hádes

Poseidon

28. října 2010 v 20:48 Řečtí bohové
Poseidon, vládce moře, syn Krona a Rheii. I on byl osvobozen Diem, jako ostatní děti Kronovy, z útrob svého otce, kde žil, a ihned se spojil s Diem v boji o moc a svržení Krona z trůnu vládce bohů. Osvobození Kyklopové mu darovali zlatý trojzubec, z něhož se stal odznak moci Poseidonovy, jím dovedl rozpoutat nejstrašnější bouře a stejně je i utišit, drtil jím skály a zabíjel ty, kteří se mu protivili. Los rozhodl při dělení moci a říší, že Poseidon se stane vládcem moře. Neopomněl nikdy zdůraznit, že je rovný svému mladšímu bratru Diovi, a neuznával proto, že by mu byl Zeus nadřazen.
poseidon
Poseidon měl svárlivou povahu a jeho nectností byla i umíněnost. Vystavěl si nádherný palác pod mořskou hladinou u Aig. Byl velkým milovníkem koní, stvořil vodní božstva v podobě koňské. Sám se vychloubal, že vynašel uzdu. Podle jiného podání však uzdu vynalezla bohyně Pallas Athéna. Poseidon však zavedl koňské dostihy. Bral někdy na sebe podobu hřebce, a tak zplodil s bohyní Demeter divokého hřebce Aríona. S Medúzou zplodil okřídleného hřebce Pegasa. Ve svém podmořském sídle měl velké stáje v nich bílé spřežení hřebců s měděnými kopyty a zlatými hřívami. S nimi pak se projížděl ve svém zlatém voze po hřebenech mořských vln, doprovázen početnou družinou
poseidon
bytostí obývajících moře i mořských příšer.
Byl pánem všech mořských bohů i všech obyvatel moře. Mořské obludy mu věrně sloužily; jimi též trestal ty, kteří se proti němu provinili.
Ve své nezkrotnosti měl časté spory s ostatními bohy; především o panství nad suchou zemí, po níž vždy toužil. Ve svých sporech však nebyl úspěšný. Poseidon byl velkým milovníkem žen. Zvolil si za manželku Amfitrítu, dceru mořského boha Nerea a jeho ženy Doridy. Porodila mu syna Tritona a dcery Rhodu a Benthesikýnu. Poseidon ji učinil svou spoluvládkyní, avšak jinak jí zavdával mnoho příčin ke stížnostem. Navazoval známosti stejně tak s bohyněmi a nymfami jako se smrtelnými ženami.
Poseidon byl původně pánem všech řek, pramenů a sladkovodních toků. Jako bůh moře byl uctíván mořeplavci, kteří mu přinášeli oběti, aby se uchovali před jeho hněvem. K jeho poctě byly pořádány isthmické hry. Jemu zasvěcenými zvířaty byli kůň, býk a delfín.